Jistě jste v posledních dnech zaznamenali aplikaci FaceApp. Díky ní se můžeme například podívat na obrázky našeho staršího já, respektive umí osobě na pořízené fotografii přidat několik let navíc. Na sociálních sítích jsme mohli zaznamenat stovky fotografií vrásčitých celebrit a tisíce neznámých tváří, které se o starší vzezření svých zevnějšků podělily. 

Aplikace není nová, je v App Store od roku 2017, ale až nyní získala na popularitě. Pomohl k tomu technologický pokrok a rozvoj umělé inteligence, kdy výsledné snímky vypadají více realisticky než v předchozích letech. Funguje jednoduše. Do okna aplikace nahrajete svou současnou fotografii a během několika sekund získáte představu, jak budete za pár desítek let vypadat.

Přečtěte si celý článek ve formátu PDF.

Stáří jako zábava

Přijde mi zvláštní bavit se tím, že sleduji vizualizaci svého chřadnoucího já. Už vůbec si nedokáži představit, že bych se měl bavit tím, že do aplikace zadám fotografie svých blízkých či kamarádů a budu sdílet jejich postaršené obličeje tak, jak to bylo vidět na sociálních sítích. Lidé se obecně stáří bojí, ví, že na jeho samém závěru je konec – smrt. To je jediná jistota, kterou v životě máme. 

Určitě znáte ten pocit, když se blíží vaše narozeniny. Ano, těšíte se na oslavu, dárky, ale také vám dochází, že máte další rok za sebou. Když jsme mladí, nevnímáme to, ale s přibývajícím věkem si to uvědomujeme čím dál tím více. Hledíme k jistotám, závazkům a snažíme se více dbát o naše zdraví. Roky v kalendáři naskakují, tělo chřadne a s tím přichází i panika, která může přejít do hlubokých depresí. Klademe si otázky co když, co pak, kdo a kdy. 

Muži se se stářím vyrovnávají obecně lépe. Nezáleží jim tolik na vzhledu a zpravidla přijímají rány osudu klidně. Ale zkuste říci ženám, že se kolem jejich očí udělaly vrásky, že jsou pod nimi tmavé kruhy, že mají povislé rty a vrásčitý krk. Garantuji vám, že se tomu nezasmějete.

Ještě stále máte chuť bavit se tím, jak budete vy nebo vaše partnerka vypadat starší? 

Vrásek není nikdy dost

Aplikace FaceApp nám navíc několik vrásek na čele přidělá sama o sobě. Americký novinář Joshua Nozzi před několika dny na svém twitteru varoval, že si aplikace bez souhlasu uživatelů stahuje veškeré fotografie z telefonů na své servery. Tato informace se okamžitě začala řetězit a o varování se zmínil snad každý technologický web. Nicméně o několik hodin později přišel Nozzi s omluvou. Pro svá předešlá tvrzení prý nenašel dostatek důkazů. Nicméně nikde už není napsáno, že to nebyla pravda.

Za aplikací FaceApp stojí petrohradská firma Wireless Lab. Pokud jsme si na začátku popsali, že si do aplikace nahrajeme fotku a během několika sekund máme výsledek zobrazující naše starší já, pak je nutné zmínit, že fotografii neupravuje aplikace v telefonu. Ta zajišťuje transfer konkrétní fotografie na servery společnosti, kde se aplikuje filtr a následně zobrazuje doručený výstup, tedy upravený obraz. 

V podmínkách aplikace, které schvalujete při její instalaci, se nikde nepíše o tom, že aplikace stahuje konkrétní fotku mimo naše zařízení. S fotografií se na servery odesílají i veškerá metadata, mimo jiné i čas a místo pořízení fotografie. Zarážející je také fakt, že se takto získaná fotografie neodstraní ze serveru obratem, tedy po přidání filtru, ale údajně až po 48 hodinách. 

Pozval jsi mě dál

Nikdo neví a není to schopen ani zjistit, zda FaceApp skutečně fotografie a data odstraňuje. Je zde sice prohlášení vedoucích představitelů společnosti Wireless Lab, že jsou data odstraňována, ale to je tak všechno. Nic na tom nemění ani fakt, že FaceApp nově umožňuje uživatelům podat žádost o okamžité odstranění fotografie ze serveru. Požadavek lze poslat prostřednictvím nastavení -> Podpora -> Nahlásit chybu se slovem “privacy” v řádku předmětu.

Není nic neobvyklého na tom, že naše data odcházejí na jiné servery. Děje se tak ale zpravidla s naším souhlasem, například u Facebook nebo Google. Také je nutné zmínit, že aplikaci FaceApp provozuje společnost založená v Rusku a tudíž se musí řídit i jejími zákony. Ty, jak jistě tušíte, nejsou k bezpečí uživatelských dat zrovna přívětivé. Podle zákona, který v Rusku platí od roku 2015, musí všechny internetové společnosti působící na ruském trhu ukládat osobní data svých uživatelů. K jakým účelům, to si můžeme jen domyslet. Společnost Wireless Lab sice prohlašuje, že naše data jsou na cloudových serverech v Americe, které provozuje Amazon či Google, ale neříká tím, že data do Ruska nepřenáší.

Určitě jste také slyšeli o GDPR. O ochraně osobních údajů se mluví a diskutuje už řadu let a jistě jste zaznamenali, jaký legislativní oříšek to je. 

Například v Německu před pár dny vydali zákaz používání cloudových produktů společností Microsoft, Google i Apple pro školství. Týká se to aplikací jako Office 365, Google Docs, iWork a mnoha dalších. Prostě všechny služby, které směřují na servery mimo území Německa, jsou pro segment školství v rozporu s GDPR a nesmí být používány. 

Aplikace FaceApp se s ochranou osobních údajů také moc nemazlí. Několik právníků uvedlo, že podmínky aplikace nejsou v souladu s GDPR. FaceApp sice v prohlášeních uvádí, že se nikdo o svá data bát nemusí, že je neprodává dále, ale to nás nezbavuje uděleného souhlasu s použitím našich dat, který jsme společnosti udělili bez omezení a na dobu neurčitou. 

Jeden můj kamarád s oblibou říká, že nikdo nikdy neví, kdo komu drží zbraň u hlavy. U nás máme jemnější přísloví, na každém šprochu pravdy je trochu. Pominu-li honbu za slaboduchým humorem, je otázka, proč bychom měli takovou aplikaci do svých zařízení instalovat. Možná bylo původní prohlášení Joshua Nozziho ukvapené, ale vyvolalo řadu otázek, na které neznáme přímočaré odpovědi.

Počkejte si na své stáří

O bezpečnosti se mluví neustále a my, uživatelé, očekáváme od výrobců mobilních zařízení a jejich operačních systémů, že nám ji zajistí. Platforma iOS je dlouhodobě považována za jeden z nejbezpečnějších operačních systémů. Chrání naše data tak, aby k jejich zneužití nedocházelo v samotných zařízeních nebo napříč aplikacemi. Apple, jako jeho výrobce, dozoruje také aplikace, které si prostřednictvím App Store můžeme do zařízení instalovat. Má definované standardy a v případě, že je aplikace nesplňuje, není uživatelům poskytnuta. 

Byť se to může zdát zvláštní, tak aplikace FaceApp neporušuje žádné z těchto standardů. Její kód je v pořádku a nedělá nic, k čemu bychom nedali souhlas a o čem bychom díky deklarovaným podmínkám předem nevěděli. Jenže kdo z nás četl podmínky, když si aplikaci instaloval? Kdo z nás se podíval, kdo za aplikací stojí a kde mají sídlo její tvůrci? Kdo z nás řešil GDPR? To jsou otázky, které bychom si měli pokládat před instalací každé aplikace.

FaceApp není jedinou aplikací, kterou provází rozpory o ochraně uživatelských dat. Jen je nyní vidět více než ostatní. Já jsem si ji neinstaloval a ani to neplánuji. Nejsem takový puritán, jak by se z úvodu mohlo zdát, a rád se bavím. Asi by mi ani nevadilo podívat se na to, jak bych eventuelně mohl v budoucnu vypadat. Ale proč bych to dělal a ještě to někde sdílel. Navíc, proč bych si měl do svého systému pustit aplikaci, u které si nejsem jist, zda více nebere než dává. 

Jak už jsem psal v jednom z předchozích článků, honíme se za lajky, srdíčky a zdviženými palci někde ve virtuálním světě, namísto toho, abychom žili tím, co je dnes. Já tím žiju a vám to doporučuji také. Na staří si v klidu počkejte – ono přijde i bez aplikace, nebojte. Další narozeniny vám to připomenou.